Proč na Floridu?
Pokud chce někdo znát hlavní důvod, proč jsme se vydali letos v lednu na Floridu tak stačí, aby se dotyčný podíval z okna. Letošní zima je naprosto šílená, taková jakou jsem znal jen z vyprávění mého dědy.
Naše sestava
Iniciátorem naší výpravy byl Robert, který se mnou začal svůj výcvik PPL v Kolíně loni v létě a chtěl spojit příjemné s užitečným, prohřát se s dětmi na slunné Floridě a zároveň procvičit své pilotní dovednosti v místě, kde je létání tak rozvinuté a samozřejmé jako nikde na světě. Jako vždy jsem já fungoval jako “safety pilot“ a aby mi nebylo smutno tak jsem naši sestavu doplnil také o mou slečnu, která měla za úkol pozorovat rozdíly flóry a fauny tropického pásma.
Cesta do USA 13.01.2010
Z Práglu do New Yorku s Delta Air Lines, Boeing 767, za 9 hodin. Po rozhovorech s imigračním, odbavení zavazadel a krátkém občerstvení pak velmi omšelým strojem McDonnell Douglas MD-88 za 2 hodiny 14 minut do nočního Orlanda.
Setkání s FAA
Místní úřad pro civilní letectví má kanceláře blízko orlandského letiště a právě zde jsem měl již 2 měsíce domluvenou schůzku pro ověření pilotního průkazu. Každý český možná i evropský úředník by měl přijet na několikadenní pozorování jak má úřad fungovat. Celá záležitost byla vyřízená do 10-ti minut včetně vydání omezené pilotní licence privátního pilota. Navíc mi uznali národní kvalifikaci vlekaře, která se zde neznačí TOW jako u nás, ale GLIDER 🙂
Kde jsme létali
Mě osobně čekala po příjezdu chvilka nostalgie, protože jsem před 10-ti lety strávil v Kissimmee rok života a ještě si živě pamatuji, když jsem tehda vycházel z restaurace, ve které jsem umýval nádobí (hrozná doba), hleděl na nebe jak se hemží eroplány. Letiště Kissimmee (ICAO kód je KISM) se nachází asi 30 km jižně Orlanda, je nejblíže floridským atrakcím Disney World, je řízené a velikostí bych ho přirovnal asi k Brnu, oproti kterému má dvě na sebe kolmé dráhy, mnohokrát hustší provoz a je zde mnohem více provozovatelů. Spousty Piperů, Cessen, vrtulníků, business jetů všech velikostí a k tomu ještě dva Mustangy a Texany, které zde létají vyhlídky s akrobacií. Využili jsme služeb místní letecké školy a půjčovny letadel SunState Aviation (www.sunstateaviation.com), která má k dispozici flotilu přibližně 12-ti strojů C-172S, jednu velmi dobře vybavenou C-182, Senecu a C-172RG. Sídlí v malém domečku na okraji letiště, ale fungují lépe, než jsem kdekoli v ČR zažil. Holt servis je zde na úplně jiné úrovni.
Bývalý pilot US Air Force, Jeff Sullivan byl mým přezkušujícím pro samostatné lety. Provedli jsme 1,5 hodiny dlouhý let do nedalekého Winter Haven, během kterého mě vyzkoušel snad ze všeho, co se dalo. Zajímala ho hlavně technika pilotáže na malých rychlostech. Vzhledem k mému nedávnému náletu na tomto typu jsem Jeffa svým výkonem nezklamal. Pomohlo také to, že jsem v USA létal před dvěma lety a rozdílné postupy a komunikaci již znal.
První letecký výlet na Merritt Island
Merritt Island (KCOI) je nejbližší letiště na cestě do Kennedyho vesmírného střediska. Vzhledem k tomu, že nás bylo 6, letěli jsme z KISM nadvakrát. Což trochu zkrátilo dobu, kterou jsme návštěvě střediska mohli věnovat, ale i tak to stálo za to. Větu, že “Američani velmi dobře vědí jak upoutat pozornost diváka a zanechat v něm silný zážitek“ ještě zmíním.
Výlet na Vero Beach
Našim dalším cílem byla návštěva výrobního závodu Piper Aircraft ve Vero Beach (KVRB). Krásné řízené letiště na pobřeží Atlantiku, všude golfová hřiště, luxusní rezidence a na zemi spousty tryskáčů. Exkurze do Piperu se objednává asi dva týdny dopředu, takže jsme zvládli jenom Piper pilotshop. Skvělé jídlo v letištní restauraci a pak zjištění, že nám odpadly poslední zuby na startéru, byly poslední zážitky z KVRB. Poté co nám místní mechanici nahodili C172 ručně, jsme odfrčeli zpět do KISM.
Výlet na Pompano Beach
Dvoudenní výlet jen já a Lucka za koupáním na jižní Floridu, pár kilometrů severně od Miami. Řízené letiště plné bizjetů a vrtulníků, skvělé zázemí a opět žádné přistávací poplatky, jen za noční parkování 12,-USD. Pěšky z letiště jako správní “baťůžkáři z Čech“ na pláž to bylo 35 minut v pěkném hicu, takže jsme dorazili řádně propoceni. Oceán o teplotě 26 stupňů byl příjemně osvěžující. Zážitky by stačily na samostatný článek. Cestou jsme přelétávali bažinu Loxahatchee, kde není vidět na druhý konec a která je plná aligátorů (jako ostatně celá Florida).
Pozemní výlety
Na zemi je toho v okolí Orlanda spousta k vidění, ale 10 dní pobytu se ukázalo jako příliš málo. Stihli jsme jen výlet do národního parku Lake Luisa, kde je možné pozorovat místní floru a faunu. A pak do slavného Sea Worldu, kde musím zopakovat zmíněnou frázi, že Američani fakt vědí, jak se dělá show.
Létání, koupání, cestování, dobrého jídla (velmi) a nakupování bylo mnohem a mnohem víc, všechno by se sem nevešlo. Florida 2010 byla moc fajn, takže už se těšíme na únor 2011, přidáte se ???